Syndrom karpálního tunelu - příznaky, prevence a léčba

Syndrom karpálního tunelu je jedním z předních onemocnění způsobených povoláním a je to nejčastějším typem úžinového syndromu. Proto není překvapením, že nejvíce postižených pacientů spadá do věkové kategorie 40 až 55 let. Ženy jsou kvůli svým anatomickým dispozicím postiženy častěji než muži. 

Co je to karpální tunel?

Karpální tunel je úzký průchod na vnitřní straně zápěstí, který tvoří zápěstní kůstky překryté vrstvou vaziva. Všechny tyto struktury vytvářejí uzavřený prostor – karpální tunel. Skrz tunel prochází 9 svalových šlach z předloktí k prstům, zajišťujících plynulé ohýbání prstů. Nejvýznamnější prvek karpálního tunelu je středový nerv (nervus medianus), který přenáší senzorické signály, jako je teplo, chlad, tlak a bolest, z prstů do mozku a zároveň zajišťuje komunikaci z mozku do prstů pro správné ovládání svalů palců a ruky.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Příznaky syndromu karpálního tunelu mohou zahrnovat brnění prstů, které se začíná projevovat jako mravenčení v palci, ukazováku, prostředníčku a polovině prsteníčku. Postupně se může objevit bolest, slabost a necitlivost v této oblasti. Častým symptomem je také pocit oteklých prstů, i když není žádný viditelný otok. Potíže přicházejí zpočátku typicky v noci nad ránem, budí pacienty ze spánku a k úlevě dochází až po protřepání končetiny. Jak obtíže pokračují, mohou se příznaky objevovat i během dne, zejména při manuální práci nebo při zvedání končetiny nad hlavu. V pokročilých stádiích syndromu se mohou potíže vyskytovat i v klidu, a to i bez jakékoliv zátěže. Ruka se může oslabovat, což může omezit schopnost uchopit, stisknout a udržet předměty. Pacienti také mohou ztrácet citlivost v postižených prstech.

Příčina syndromu karpálního tunelu

Jak již bylo zmíněno, anatomicky je oblast karpálního tunelu je poměrně úzká a ohraničená pevnými strukturami. Společným jmenovatelem vzniku obtíží je zmenšení prostoru okolo nervu, které vede k jeho útlaku. Utlačeny jsou drobné cévy, zajišťující výživu nervu. To má za následek otok nervu, který ještě více umocňuje jeho útlak. Pokud tento stav přetrvává delší dobu, může vést až k nevratnému poškození nervových obalů a nervu samotného. 

Nejčastější příčina vzniku syndromu je nadměrné a opakované přetížení svalů ruky a předloktí, vyvolané nadměrným ohýbáním a natahováním zápěstí. Přetížení vede k vzniku zánětu a otoku, čímž dochází ke zúžení prostoru karpálního tunelu. Kromě manuálních činností jako jsou práce se šroubovákem, kladivem, vrtačkami aj., jsou v riziku i lidé pracující u počítače. Nevhodné držení počítačové myši či špatná poloha zápěstí při psaní na klávesnici může taktéž vyvolat přetížení šlach, zánět a otok. Rizikové jsou i činnosti, při kterých dochází k přenosu vibrací z přístroje do rukou. Syndrom může být vyvolán i poúrazově, dále zánětlivými onemocněními jako jsou revmatoidní artritida aj. Rizikovými faktory jsou i nadváha, obezita a diabetes mellitus, kdy taktéž dochází k poruchám zásobení nervů. 

Syndrom karpálního tunelu v těhotenství

Vlivem hormonálních změn v těhotenství může docházet k hromadění vody a otokům, což se ve třetím trimestru může taktéž projevit syndromem karpálního tunelu. Potíže však samovolně odeznívají po porodu do několika týdnů. 

Prevence syndromu karpálního tunelu

Je důležité si uvědomit, že dostatečná prevence je klíčem k minimalizaci rizika vzniku syndromu karpálního tunelu. Dodržování preventivních opatření můžete pomoci ochránit své zápěstí a udržet tak své ruce zdravé.

1. správná ergonomie pracovního prostředí: Ujistěte se, že je vaše pracovní místo ergonomicky navržené. Používejte ergonomické podložky pod počítačovou myší a klávesnici, nastavte si židli tak, aby vaše tělo bylo správně vyvážené, a dbejte na správné držení těla během pracovního dne. Tyto drobnosti mají značný vliv na tlak vyvíjený na zápěstí.
2. dostatečný odpočinek během mechanické práce: Při příznacích syndromu karpálního tunelu je nejlepší danou práci přestat dělat a zápěstí ál nenamáhat. To však většinou není možné, proto dbejte na pravidelné přestávky během opakovaných aktivit a protahujte zápěstí. 
3. pravidelné cvičení pod dohledem fyzioterapeuta: Pokud vykonáváte rizikové povolání, u kterého dochází k přetěžování zápěstí, je vhodné předcházet vzniku obtíží správnými protahovacími cviky. 
4. využívání ortéz na zápěstí: Při mechanicky náročných aktivitách můžete využívat ortézy na zápěstí, které poskytují podporu a stabilizaci a snižují tlak na karpální tunel.
5. zásady zdravého životního stylu: nadváha, obezita i cukrovka jsou rizikovými faktory vzniku onemocnění. Dbejte proto na zdravou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a udržujte zdravou hmotnost, což může snížit riziko vzniku tohoto onemocnění.

Léčba syndromu karpálního tunelu

Pro léčbu příznaků syndromu karpálního tunelu existuje několik možností od konzervativní terapie až po chirurgický zákrok. Správné vedení léčby je klíčové a mělo by být svěřeno do rukou lékaře. Pokud máte pochybnosti ohledně diagnózy a nejste si jisti, zda se skutečně jedná o syndrom karpálního tunelu, je doporučeno vyhledat lékařskou pomoc. Lékař vám může doporučit další odborná vyšetření a zahájit vhodnou léčbu podle individuálních potřeb a závažnosti příznaků.

• držení ruky ve středním postavení: Udržování ruky v neutrální poloze, které omezuje nadměrné natahování a ohýbání zápěstí, má pozitivní vliv na průběh onemocnění. Zejména v noci je doporučeno používat měkké ortézy, obvazy nebo správně aplikované tejpování k fixaci ruky.
• lokální terapie: Používání chladivých gelů nebo gelů s obsahem léčivých bylin může v začátku onemocnění ulevit od nepříjemných pocitů. Zánětlivou aktivitu utlumí gely obsahující protizánětlivé látky (např. diklofenak), což může vést ke snížení otoku a bolestivosti.
• léky tlumící bolest (analgetika): Pro krátkodobé zmírnění akutních bolestí lze použít i celkově působící protizánětlivé léky. Je však důležité být opatrný při dlouhodobém užívání těchto léků, protože pacienti mají tendenci znovu přetěžovat postiženou končetinu, což může nakonec stav onemocnění zhoršit. Užívání léků není vhodné pro každého, proto je vždy konzultujte s lékárníkem nebo lékařem.
• fyzioterapie: Fyzikální terapie, jako je ultrazvuk, laserová terapie nebo magnetoterapie, může být užitečná. Cvičení pod vedením fyzioterapeuta, zahrnující mobilizaci drobných kloubů, protahování svalů a masáže, může také přispět ke zlepšení stavu.
• užívání vitamínů skupiny B: Některé studie naznačují, že vitamíny skupiny B (zejména pyridoxin) mohou být prospěšné pro regeneraci a správnou funkci nervového systému, což může pomoci při léčbě syndromu karpálního tunelu. 
• chirurgická léčba: Při selhání možnostech konzervativní léčby je nutno přejít k chirurgickému řešení, které zahrnuje operační dekompresi nervu. Po chirurgickém výkonu je nutná intenzivní rehabilitace a péče o ránu a její okolí.